Plánebeahttigo náitálit? Na de barggat

Lea suohkan guhte čađaha borgárlaš náitosa. Ovdal go náitaleahppi, de galgá Vearroetáhta iskat ahte deavdibeahttigo eavttuid náitalit, nu gohčoduvvon náittosdilleeavttuid geahččaleapmi ja de diŋgot náitosa. Dal sáhtát buot daid osiid bargat digitálalaččat.

Stuoradiggi lea suohkaniidda addán válddi ja ovddasvástádusa čađahit borgárlaš náitosa. Dát guhte dán čađaha suohkana bealis leat juogo sátnejođiheaddji dahje várresátnejođiheaddji dahje válljejuvvon politihkar. Muhto ovdal go náittosguimmežat olleba iežaska náitosseremoniijai, de ferte sutnos ea. ea. leamen dohkkehuvvon geahččalanduođaštus.

Geahččalanduođaštus

Dát mearkkaša ahte loggebeahtti dása skatteetaten.no ja almmuheahppi muhtin dieđuid. Meannudanáigi sáhttá leat gitta golbma vahku jus dárbbašuvvo manuálalaš čuovvoleapmi, nu ahte dieđiheahppi buori áiggis, muhto datte ii fal árabut go njeallje mánu ovdal heajaid. Geahččalanduođaštus gusto dušše njeallje mánu, go dieđut maid almmuheahppi galget leat ođđasat.

Iešdieđáhus, náitálanvihtanat, eará

Boahttevaš náittosguimmežat galgaba goabbáge deavdit iešdieđáhuseaskka, ja náitalanvihtanat devdet náitalanvihtandieđáhusa. Soapmásat fertejit eanet deavdit: Jus ovdamearkka dihtii ovdal leat leamaš náitalan, de muhtimin dárbbašat mielddustit dieđáhusa opmodatjuohkima birra. Jus áiggošat nama molsut, de galggat deavdit dieđáhusa nammamolsuma birra. Visot dáid sáhttá deavdit digitálalaččat Vearroetáhta neahttasiidduid bokte.

Suohkanis diŋgot ja šiehttat áiggi

Go ášši lea válmmastuvvon, de dieđihuvvo dudnuide logget Altinnii viežžan dihtii geahččalanduođaštusa mii nanne ahte sáhttibeahtti náitalit. Dal lea áigi diŋgot náitosa. Deavdda dán skovi, dien bokte diŋgot náitosa ja bijat mielde dohkkehuvvon geahččalanduođaštusa.

Sávvat lihku! Dál leahppi gergosat náitalit!

Áiggutgo olgoriikkas náitalit?

Čovdosa vuosttaš veršuvnnas, gieđahallat náittosdili geahččaleami dušše norgga rievtti mielde. Dát mearkkaša čuovvovačča didjiide guđet jurddašehpet heajastallat olgoriikkas:

  1. Áigubeahttigo náitalit norgga ambassádas vai mearraolbmuidgirkus olgoriikkas? Dalle gal náitaleahppi ain norgga rievtti mielde, ja sáhttibeahtti atnit min digitála čovdosa náittosdili geahččaleapmái. Dahkabeahtti dan seamma go jus náitaleahppi Norggas. Jus deavdibeahtti náitalangáibádusa, de oažžubeahtti dásge digitála geahččalanduođaštusa. Dán galgabeahtti viidáseappot sáddet, dahje čállit vuollái ja váldit mielde oktan pássain ambassádii dahje dan mearraolbmuidgirkui gos áigubeahtti náitalit.
  2. Áigubeahttigo olgoriikkalaš rievtti mielde náitalit? Jus jurddašeahppi 2018:s náitalit olgoriikkalaš rievtti mielde, ja áigubeahtti dán geasi geahččalit náitalaneavttuid, de šállošat go eahppi sáhte geavahit min ođđa sisaloggenbálvalusa, muhto fertebeahtti ohcat dábálaš láhkai báhpáris. Vuordit ahte dán bálvalusge sáhttá digitálalaččat atnigoahtit 2018 čavčča mielde.

Jus dáhttubehtet eanet dieđuid das mii gáibiduvvo náitalit, de gehččet Skatteetatena neahttasiidduid.

Gávdnet go dan maid ozat?
Guovdageainnu suohkan Kautokeino kommune
Telefovdna 78 48 71 00

Čujuhus

Suohkanvististis, Bredbuktnesvn. 6

Poastačujuhus:
Kautokeino kommune/Guovdageaidnu suohkan

Bredbuktnesveien. 6.
9520 Guovdageaidnu/Kautokeino