Mašiidna hupma
Ruovttusiidui lea bidjon nu gohčoduvvon hupmansyntesareaidu, mii addá teavsttaid siidduin jiena bokte. Dát doaibma dal nu ahte neahttasiiddu guossi merke teavstta maid háliida gullat dan sadjái go lohkat, ja de deaddila boalu “Guldal teavstta” mii lea bajimusas artihkkalis. De dihtor álgá jienain ovdanbuktit merkejuvvon teavstta . Dát doaibma goappašat gillii, sámegillii ja dárogillii. Sáhtát maid válljet háliidat go nisson- dahje dievdojiena. Dan don mearridat deaddileames boalu gurutbeale, bajimusas, ja de válljet sohkabeali, ja maiddái man jođánit galgá lohkat, sátnedeattuheami jna. Geahččal.
Mašiidna jorgala
Nubbi giellareaidu lea “jorgal”. Dát doaibma fas nu ahte buot sámegiel teavsttat mat EAI leat almmuhuvvon/jorgaluvvon dárogillii, jorgaluvvojit dárogillii mašiinnalaččat. Mašiidnajorgaluvvon teavsttas sáhttá giella leamen muhtin háve veahá imaš, muhto dát lea bures dan dásis ahte geavaheaddji ipmirda mii dás muitaluvvo.
Loga omd. sátnejođiheaddji čoahkkáigeasu suohkanstivrračoahkkimis mii lei 14.6., dán son lea dušše almmuhan sámegillii. Go leat artihkkalis, mii lea sámegillii, de deaddil norgga leavgga (válljet dárogiela), ja doppe fas deaddilat “Jorgalahttit”, ja de siidu ihttá olgguldas neahttabáikkis (Giellatekno ja Apertium), dárogillii. Geahččal.
Diet reaidu lea ollislaččat geavahusas samas.no siidduin, doppe eai obage jorgalge, dahje hui hárve, teavsttaid dárogillii, sii váldonjuolggaduslaččat dušše čállet sámegillii.
Mašiidna veahkeha
Jietnareaiddut addet geavaheaddjái lassi fálaldaga ja veahki, reaidu lea ávkin omd. sidjiide geat eai soaitte oaidnit nu bures, sidjiide geat eai leat nu hárjánan sámegiela/dárogiela lohkat dahje sidjiide geat dušše háliidit gullat ášši dan sadjái go lohkat.
“Jorgal” fas bargá nu ahte čálli ii dárbbat eará go sámegillii čállit, ii dárbbat bidjat áiggi ja návccaid jorgalit dahje oažžut earáid jorgalit teavsttaid, dát maid eaktuda ahte čálli ferte čállit sámegillii jus háliida ávkkástallat dán reaiddus. Ii soaitte heivet luoitit buot teavsttaid “Jorgal” prográmmii.
Lohkkii, don, sáhttá leamen mielde buorideame “Jorgal” prográmma. Go teaksta ihttá olgguldas neahttabáikkis (Giellatekno...), ja go oainnát teavsttas imašlaš jorgaleami, de sáhtát merkestit sáni, de ihttá “Report a mistake”, deaddil dan, ja de evttohat mot vissis sáni/teavstta sáhttá jorgalit/čállit buorebut. Go de deaddilat “Submit”, de du diehtu manná sidjiide geat barget buoridit reaiddu.
Giellatekno
Giellatekno čatnon Romssa universitehtii, lea leamaš mielde ovdánahtiime daid reaidduid, dán sii an barget dal. Sii leat ge hui mielas go Guovdageaidnu suohkan lea váldán daid geavahussii. Na Guovdageaidnulaččat, neahttasiiddu geavaheaddjit, sáhttet leamen mielde an buoridit reaidduid.