Juhkančáhci Guovdageainnu čoahkkebáikkis.

Guovdageainnu suohkan sádde dákkobokte dieđu vuoššat čázi. Gusto siddjiide geat ožžot juhkančázi Guovdageainnu márkanbáikki čáhcerusttegis.

 

Guovdageainnu čoahkkebáikki juhkančázis lea ivdnelohku (fargetall) ja šaddadeaddji mikroorganismmat (kimtall) badjel rávvejuvvon meriid mat leat juhkančáhceláhkaásahusas.

Alla ivdnelohku dagaha ahte mis eai leat 2 hygenalaš hehttehusa ráidnemii, juoga mii gáibiduvvo juhkančáhceláhkaásahusa § 14.

Dáinna duogážiin lea ovttasráđiid Biebmobearráigeahčuin sádden vuoššandieđu siidjiide geat ožžot juhkančázi Guovdageainnu čoahkkebáikki čáhcerusttegis.

Sivván dása lea go eatnu lea nu dulvvis, mii fas dagaha ahte min čáhcerusttegii golgá govddačáhci (overflatevann). Go eatnu coahku, áigut čađahit doaibmabijuid čáhcerusttega čáhcesisaváldima hárrái.

Suohkan lea kloreregoahtán juhkančázi Guovdageainnu čáhcerusttegis eastadeaddji doaibman. Dasa lassin váldit lassi čáhceiskkosiid dárkkistit ja bearráigeahččat juhkančázi kvalitehtta.

Go bohtosat fas vástidit juhkančáhceláhkaásahusa gáibádusaid, heaittihit klorerema.

Čázi kloreremis eai leat váikkuhusat dearvvašvuhtii.

Teknihkkalaš bálvalusaid ovttadat